Final Fantasy XIII

0
Final Fantasy XIII s1

Svět, do kterého míříte, skrývá mnoho tajemství.

RPG série Final Fantasy je jedna z těch, které dlouhodobě vzbuzují hráčské vášně. Domluvit se na tom, který z dílů je v ní nejlepší, nebo i jen kvalitní, je často složité i pro blízké přátele. Každý má své vlastní favority. Zatím poslední hry na klasické konzole z této řady, určené pro jednotlivé hráče, však obecně nebyly přijaty s velikým nadšením. Je to přitom trochu paradoxní, protože zrovna Final Fantasy XIII, základní hra téhle nové řady, nazvané Fabula Nova Crystallis, se stala nejrychleji prodávanou hrou série v historii. Fakt, že nedávno vyšla konečně na Steamu a je tudíž nově dostupná i pro PC hráče, tuhle statistiku nepochybně ještě o něco vylepší – i přes zatím trochu pochybnou kvalitu téhle verze.

FInal Fantasy s2

Nepřátele opět vidíte už předem, přestože vyhýbat se jim moc nevyplatí.

Je důležité si uvědomit, že Final Fantasy XIII byla nejen první hra, která vyšla na tehdy novou generaci konzolí – PS3 a Xbox 360 – ale že v ní Square Enix vytvořil něco jako sérii uvnitř série. Prozatím by se dalo říct i nový začátek, protože s výjimkou multiplayerové Final Fantasy XIV spadají všechny nové hry do vesmíru, jehož pravidla určila právě Final Fantasy XIII. To je samo o sobě novinka, protože až na jednu dvě výjimky většina ostatních her stojí každá sama o sobě. Do světa Fabula Nova Crystallis už nyní spadá pět her. Tři s podnázvem XIII, Final Fantasy Agito na mobilní telefony a Type-0, která původně vyšla pouze v Japonsku na PSP a nyní se chystá její HD remaster na PS4 a Xbox One. Navíc i nově připravovaná Final Fantasy XV je také pořád součástí stejné mytologie. To, že všechny hry sdílejí stejný mytologický a příběhový základ, samozřejmě neznamená, že mají i stejný soubojový systém hratelnost a další prvky, ale i tak jde v rámci série Final Fantasy o novinku. V každém případě ale Final Fantasy XIII tento svět započala, a nemusíte se tak bát, že byste o cokoliv z její mytologie přicházeli, pokud ostatní díly neznáte.

FInal Fantasy XIII s3

Ukládací body jsou jediným místem, kde najdete obchodníky a později můžete upgradovat zbraně.

Příběh Final Fantasy XIII vypráví klasický příběh o družině hrdinů různého ražení, které náhoda svane dohromady na jedno a o samé místo a doslova donutí, často i proti chuti jednotlivých zúčastněných, bojovat společně proti stejnému nepříteli. Jako celek není špatný a má pár zvratů, které jsou zajímavé spíše provedením než originalitou. Přestože je hra často předvídatelná, její celkově poměrně temný a drsný tón, jež dnes není ve hrách tohoto typu úplně běžný, jej dělá přesto zajímavým. Být to kniha nebo film, tak by to byla dobrá večerní zábava, sice ne originální, ale taková, jež díky své hloubce stojí i za víc než jedno shlédnutí, a dokáže diváka či čtenáře občas i dojmout.

FInal Fantasy XIII s4

Pod známými jmény často objevíte nové nepřátele.

Celkově se ve Final Fantasy XIII nachází šest hratelných postav, ale kvůli jejich vzájemným vztahům a různým osobním cílům strávíte většinu hry tím, že s nimi budete chodit po dvojicích až trojicích a sledovat jejich příběhy odděleně. Postavy se totiž poté, co se svět, jež znají, najednou celý obrátí proti nim, snaží se situací vyrovnat každý po svém. Tato část zabírá možná až trochu velký kus hry, a z třinácti kapitol hry jich bude devět pryč, než se teprve dostanete k tomu, že si jednotliví členové týmu udělají jasno v tom, co kdo z nich chce, proč má bojovat, proti komu vlastně, a než se zase navzájem najdou. Teprve poté začnete mít dojem, že hra v klasickém slova smyslu opravdu začala. V desáté kapitole se vám pak také otevřou všechny možnosti hry, včetně potenciálních variant vývoje postav, a v jedenácté se teprve dostanete k tomu, že si budete moct dělat i nějaké vedlejší úkoly dle vlastního uvážení, levelovat postavy a procházet rozsáhlá volitelná území. Přesto tento postupný psychologický vývoj postav v prvních kapitolách není bez zajímavosti, jakkoliv možná zabírá zbytečně rozsáhlou část hry. Záleží hodně na tom, jak se vám líbí charaktery jednotlivých postav. Podle toho vás pak jejich osobní příběhy budou, nebo nebudou bavit.

Final Fantasy s6

Do rozlehlých lokací se dostanete až na konci hry, ale stojí to za to. A Chocobové jsou samozřejmě k dispozici také.

Co se týče samotného designu jednotlivých levelů, hodně už se toho namluvilo o lineárnosti Final Fantasy XIII. Je pravda, že kromě konkrétní velké lokace před koncem hry, jdete vždy po jasně vyznačené trase a truhly se zbraněmi a dalším vybavením máte na malých odbočkách, jasně viditelných na mapě, takže by je našlo i malé dítě. Nepřátele vidíte na mapě vždy předem, podobně jako ve Final Fantasy XII, a máte tudíž šanci se jim vyhnout. Je to nicméně nejen zbytečné, ale vysloveně si tím škodíte sami sobě, protože pokud to budete dělat, tak nebudete dost silní na pozdější nepřátele. Hra opravdu nenabízí žádnou možnost klasického levelování, dokud se nedostanete až skoro na konec hry. Naopak, protože nepřátelé se občas obnovují, pokud projdete konkrétním bodem, zjistíte, že se občas hodí se v oněch lineárních koridorech vracet a vybíjet je několikrát, abyste některé těžší souboje zvládli. Hra sice pořád používá ukládací body, které slouží ale mnohem více k nakupování a prodávání předmětů, případně upgradování zbraní – protože obchody jinak ve hře vůbec nejsou – než k faktickému ukládání pozic, které je spíš vhodné dělat pro jistotu sem tam, když chcete opustit hru, nebo když se bojíte, že by vám mohla konzole přestat z nějakého důvodu pracovat. Ne, že by se vám nemohlo stát, že byste v soubojích zemřeli, ale pokud k tomu dojde, hra vám sama nabídne možnost vrátit se před ten souboj, ve kterém jste zemřeli, nezávisle na tom, kde máte hru uloženou.

FInal Fantasy s6

Crystalarium, sloužící k levelování postav, vypadá ze začátku jednoduše, ale ke konci se může dost zkomplikovat.

Lineární je i levelování postav, které připomíná systém nodů z Final Fantasy X, zde nazývaných Crystalarium. Nemáte ho přístupný hned od začátku hry, ale až od určitého okamžiku v příběhu později, přestože zkušenost se vám střádá od prvního souboje. Rozdíl mezi systémem v FFX a Crystalariem spočívá ale v tom, že v FF XIII má každá postava určitá daná povolání. Na začátku obvykle jen jedno nebo dvě, postupně se vám jich otevře více až na všech šest, které jsou ve hře k dispozici. Crystalarium je rozděleno do deseti levelů, které se vám také otevírají postupně, a v rámci daného levelu můžete pro dané povolání otevřít určitý počet krystalů, které vám zvyšují zdraví, magii, sílu, přidávají nějakou schopnost, nebo celkově zvyšují sílu všech kouzel a schopností daného povolání. Zdraví, síla a magie se vám sčítají ze všech povolání dohromady, ale jednotlivé schopnosti můžete většinou používat jen v rámci jednotlivých povolání. Postavy mohou mít totiž aktivovaný v daný okamžik vždy jen jedno z nich, a podle toho si můžete řídit jejich chování v boji.

Final Fantay XIII s7

Podobně jako ve většině předchozích dílů, i tentokrát někteří nepřátelé oproti vám výrazně vyrostli.

Tím se dostáváme k jednomu z nejkontroverznějších aspektů Final Fantasy XIII, a to je bojový systém hry. Ačkoliv totiž máte v týmu klasicky až tři postavy, a nepřátel můžete mít v některých ojedinělých případech proti sobě až desítky, sami ovládáte vždy jen jednu z nich. Pokud vám ta zemře, tak nezávisle na tom, jak jsou na tom se zdravím ostatní, nastane game over. V průběhu samotného boje střídat postavy nemůžete, dokonce ani automaticky po smrti vašeho primárního charakteru. Pokud to je zrovna ten s nejmenším počtem zdraví, máte prostě smůlu. A bohužel možnost sami si určovat složení týmu dostanete až poměrně pozdě ve hře, takže se skutečně často stane, že zemřete prostě kvůli tomu, že nuceně řídíte charakter, který je určen spíše do zadních linií.

Final Fantasy XIII s8

Lokace i nepřátelé nepostrádají svoji pro Final Fantasy už obvyklou rozmanitost.

To, jaké má která postava povolání, si určujete předem v nastavení. Tam si zadáváte sety povolání pro všechny tři postavy najednou, takže si můžete zadat třeba kombinaci tří bojových postav, a k tomu dvou bojových a medika, pokud vaše sestava ta povolání umí. V souboji pak jednoduše tyto sety vyměňujete. Navenek se vám tudíž vymění povolání všech postav najednou, ve skutečnosti se vymění jen jedno, ale místo toho, aby vám jedna postava útočila, vám všechny léčí. Pokud si ale předem do setu nějaké povolání postavy nenastavíte, nemůžete ho použít. Postavy jednají automaticky, a kromě vaší hlavní je nemůžete nijak ovládat. A i tu hlavní ovládáte většinou hlavně příkazem automatického boje, který jí na základě jejích vlastností a slabin protivníka vybírá nejlepší kombinace kouzel, útoků či vlastností. Teoreticky můžete sami vybírat každý jednotlivý útok, ale souboje jsou poměrně rychlé, postavy mohou tentokrát, podle své zkušenosti a akci, jež se snaží vykonat, zaútočit během jednoho kola až šestkrát, a brzy zjistíte, že je to většinou prostě nejlepší varianta. Ve výsledku jsou proto souboje sice vizuálně velice efektní, ale vaše role v nich je spíše strategického charakteru, než vysloveně akčního, což ne každému musí vyhovovat. Těžké souboje mnohem více určuje správně nastavený set povolání na začátku souboje, a jejich včasné změny v jejich průběhu, než to, jak rychle dokážete využívat sami kouzla a vlastnosti postav, protože to za vás dělá většinou automaticky počítač. Já osobně jsem ten systém po některých předchozích verzích, co se v sérii objevily, docela uvítal – mimo jiné i vzhledem k množství soubojů ve hře – ale každý si to už musí rozhodnout sám.

FInal Fantasy XIII s9

Svatý vůdce tohoto typu prostě musí mít něco za lubem.

Graficky a zvukově pak hra naprosto jednoznačně exceluje, nebo minimálně excelovala v době svého vydání a na poměry své generace, tedy konzolí PS3 a X360, je pořád velice kvalitní. Velké množství vynikajících písniček dotváří hře vynikající atmosféru, a přestože moc známých melodií tentokrát neuslyšíte, kvalitou rozhodně nezaostávají. Obecně mají také mnohem modernější charakter než některé starší hry, a nástrojově i žánrově v nich najdete skoro všechno od klasické hudby, přes jazz po různé rockové melodie. V soubojích pak jasně poznáte, která z vašich postav zrovna koho zasáhla (či dostala zásah), už jen podle zvuku zbraní a kouzel, které jsou velice jednoznačně odlišené.

FInal Fantasy s10

Některé úsměvy mohou být opravdu smrtící.

Ve výsledku je Final Fantasy XIII vynikající hra, která stojí a padá s tím, jak se vám osobně budou líbit její hlavní postavy, jaký je váš přístup k lineárním hrám a jestli vám vyhovují spíše strategické nebo akční souboje. Její hlavní chybou je trochu pomalý začátek, kde si bere mnoho hodin na vysvětlení herních mechanismů, které jiné díly zvládly hráče naučit za pár minut. Pokud se ale přes tento pomalý začátek dostanete, a více strategická role v soubojích vám nevadí, čeká vás mnoho desítek hodin kvalitní zábavy, kde vás tentokrát naprosto nic nebude rušit od prožití dalšího klasického příběhu ze světa Final Fantasy. Pokud ale preferujete přímější ovládání svých postav ve hře, akčnější souboje a velké množství vedlejších questů, Final Fantasy XIII pro vás nebude úplně to pravé.

87% Vynikající

Final Fantasy XIII je hra, kterou musíte buď mít velice rádi, nebo se s ní naopak nesnášet. Všechno závisí na vašem vlastním vkusu a přístupu ke hraní. Pokud vám ale sedne, což byl zrovna můj osobní případ, rozhodně na ni hned tak nezapomenete. Její největší zápor je pomalý začátek. Na mém osobním žebříčku zaujímá čestné druhé místo za Final Fantasy X, spolu s Final Fantasy VII, IX a XII.

  • Příběh 85 %
  • Hratelnost 82 %
  • Atmosféra 85 %
  • Grafika 90 %
  • Zvuk 92 %
  • Uživatelské hodnocení: (3 hlasů) 90 %
Sdílet

Napsat komentář