Hobit: Neočekávaná cesta

21

Hobbit Unexpected JourneyBěhem posledních dní se recenzí na Hobita vyrojilo hodně. Původně jsem ji já ani neměl v úmyslu psát, nicméně po sadě těch posledních, ze kterých mám dojem, že se především stalo módou Hobita kritizovat jak to jen jde, jsem se rozhodl, že přece jen sepíši i svůj vlastní pohled na film. Píši ho nicméně následkem původní nechuti tuto recenzi vůbec psát s několikadenním odstupem, což může být pro některé plus a jiné mínus – rozhodněte se sami. Recenze je na normální 2D verzi s titulkami; vzhledem k mým potížím se zrakem, především co se doostřování týče, mám s 3D obecně problémy a ani jsem tudíž tuto verzi filmu nezkoušel, ať už normální, nebo tu co jede na 48 obrázků za sekundu. Tu ostatně v celé republice pokud vím dávalo pouze jediné kino a ještě v českém dabingu.

Pozvání na večeři nemusí být vždy vítané

Pozvání na večeři nemusí být vždy vítané

Rovnou na začátek pro jistotu uvádím, že jsem velký fanda Tolkienových knih, a patří ke stálé součásti mé knihovny. Konkrétně Hobita jsem četl poprvé, když mi bylo asi osm (tedy před necelými sedmadvaceti lety), a pravidelně ho čtu stále, i když původní vydání, které jsem měl, mi bylo mezitím odcizeno jednou bývalou známou a musel jsem si koupit nové. Nijak těch peněz nelituji. Narozdíl od většiny čtenářů Tolkiena znám také velice dobře i Nedokončené příběhy a Silmarillion, díla,  která většina lidí má tendenci vypouštět, ale jejichž znalost je při některých částech filmového Hobita neocenitelná. Protože následkem rozhodnutí, že filmový Hobit bude mít vpodstatě stejnou délku jako Pán prstenů, přestože kniha Pána prstenů je třikrát tak dlouhá, mimo jiné znamenala, že autoři použili spousty materiálu právě ze zmiňovaných děl, a také z dodatků k Pánu Prstenů, které se k Hobitovi vztahují. Spousta recenzentů zjevně nikdy nečetla ani tyto dodatky, protože vyčítá filmovému Hobitovi, že značnou část filmu tvoří věci, které Tolkien nikdy nenapsal. Není tomu tak, Tolkien je skutečně napsal, jen nejsou přímo součástí Hobita.

Gandalf a Radagast

Gandalf a Radagast

Ve skutečnosti je kromě menších změn typu jak přesně zemřela ta nebo ona postava nebo jak do detailu probíhal ten nebo onen útok v celém filmu pouze jediná výrazná změna, se kterou Tolkien neměl nic společného. Ta sice vytváří jedno z hlavních témat, ale také sama o sobě vznikla pouze pozměněním původní Tolkienovy myšlenky, nikoliv jejím vymyšlením od základu. Je pravda, že se pravděpodobně, jak to tak vypadá, potáhne celou trilogií, nicméně odhaduji, že naváže na jiné téma, které Tolkien původně v knize měl a sváže je dohromady, aby nebylo ve filmu příliš mnoho různých postav najednou, a ukáže se tudíž jako nutnou změnou směřující ke zjednodušení děje pro potřeby filmu. Je to prozatím jen můj odhad, ale pokud jste film již viděli a knížku dobře znáte, nejspíš si dokážete stejně jako já snadno představit, kam tím mířím. Jedna nebo dvě věci jsou pak ještě změněny v pořadí, v jakém probíhají některé v knize jen vedlejší události (které jsou nicméně důležité pro pozdější rozvoj Pána Prstenů, a proto je o nich mnohem více napsáno v dodatcích k Pánu Prstenů a dalších Tolkienových dílech než v Hobitu samotném), aby byly jasné některé souvislosti a návaznosti, a bylo možno ukázat tyto události v průběhu děje filmu. Vesměs jsou tyto změny udělány tak, že ani dlouhodobému fanouškovi jako jsem já nijak nevadily, a do celkového rámce děje dobře zapadly. Celkově si je Hobit stylově fakticky podobnější než Pán Prstenů nebo třeba skoro jakýkoliv Harry Potter, především proto, že z obou jmenovaných se muselo při předělávkách do filmové podoby silně vystřihovat, zatímco u Hobita se nevystřihovalo nic, a naopak se v něm objevuje leccos, co Tolkien dovysvětlil ohledně motivů některých postav a celkového pozadí příběhu až léta po vydání samotného Hobita (a o čem se sám v pozdějších rozhovorech vyjadřoval, že by do něj zařadil, kdyby ho psal o takových dvacet let později).

Trpaslíci v celé své kráse

Trpasličí kumpanie v celé své kráse

Z technického hlediska osobně nevím, co by se dalo Hobitovi vytknout. Jak už jsem psal na začátku, byl jsem na titulkované 2D verzi, takže netuším, jak vypadá ona proslavená 3D verze ve 48 obrázcích za sekundu, kterou tady u nás myslím dává jedno jediné kino, a ještě pouze v českém dabingu, což by mne odradilo samo o sobě. Nevím sice, jak dopadl ten konkrétně u Hobita, ale český dabing v posledních letech na mne působí asi jako sluníčko na upíra, případně jako pohled na upíra v případě, že je řeč o filmovém Twilightu a tom, co si tam představují pod pojmem upír. Tedy začnu se svíjet bolestí, vřískat, a během chvilky to začne vypadat jako bych se rozpadl na prach, protože začnu utíkat tak rychle, že po mne zbude akorát těch pár cartoonových peříček zvolna se snášejících k zemi. S některými zrůdnostmi prostě odmítám mít cokoliv společného už z principu, protože mám za sebou příliš mnoho špatných zkušeností. Titulky jsou nicméně udělané dobře, a tak, aby odpovídaly nejen anglickému filmovému originálu, ale i českému knižnímu překladu Hobita a jeho občas velice specifickým obratům, což jsem ocenil. Z vizuálního hlediska v té 2D verzi také nebyl žádný problém. Sice to nebylo nic, co by člověk neviděl například právě v Pánu prstenů, ale ani se tam neobjevilo nic rušivého, ani žádné z problémů, které byly hlášeny z raných promítání ještě neupravených verzí, jako například trčící gumové masky, napůl udělané efekty, a podobně. Ani mi nepřišlo, že by byl film „barevnější“ než třeba právě Pán prstenů, jak se mu vyčítalo v některých ranějších recenzí a podle trailerů, kde někteří tvrdili, že barevnost filmu až bolí do očí. Nicméně, nemohu posoudit jak vypadaly obě 3D verze filmu, a vzhledem ke své oční vadě ani nebudu mít kdy možnost, takže tohle musím nechat na posouzení jiným.

Glum

Glum

Co se hereckých výkonů týče, tam mimo už standardně vynikajícího Iana McKellena v roli Gandalfa rozhodně výborně roli zvládá Martin Freeman coby Bilbo Pytlík. Ať už jde o momenty vážné nebo komické, ve všech momentech je radost sledovat tyhle dva když se objeví na obrazovce, ať už samostatně nebo dohromady. Andy Serkis opět vynikajícím způsobem zvládl roli Gluma a hádanková scéna mezi ním Bilbem patří rozhodně mezi nejsilnější v celém filmu. Cate Blanchet, Hugo Weaving a Christopher Lee si zopakovali své role jakožto Galadriel, Elrond a Saruman, nicméně jejich scéna je tak krátká, že jim dává vpodstatě skoro nulový prostor na jakékoliv větší herecké vyjádření; to samé platí pro Iana Holma coby starého Bilba a Eliaha Wooda coby Froda. Zato Sylvester McCoy v roli Radagasta Hnědého je sice krátkým, nicméně přesto vynikajícím zpestřením. Richard Armitage coby Thorin Pavéza je pak asi jediným, kdo skutečně herecky vyčnívá jako jedinec z trpasličí kumpanie – zbytek je zajímavý spíše coby celek, než jako jednotlivci. V tomto směru mi přijde, že měli trpaslíci v knižním Hobitovi více charakteru, film se mnohem více zaměřuje konkrétně na Thorina a zbytek trpaslíků má tendenci pomíjet a nechávat je spíše jako komickou vložku. Jako tlupa nicméně odvádějí svoji práci na výbornou, obzvláště v komediálně laděných momentech filmu.

Jednu z věcí, co bych u Hobita třeba osobně hodně vyzdvihl, a která mi vždycky hodně chyběla u Pána Prstenů, jsou Tolkienovy balady, básně a písně, které jsou ve všech jeho dílech pevnou součástí děje. Zatímco v Pánu Prstenů na ně už nezbylo místo vůbec, když nepočítáme jeden neboHobbit soundtrack dva případy v titulcích, v Hobitovi se konečně pár z těchto balad vrátilo, a je to dle mého osobního názoru filmu rozhodně ku prospěchu. Sama hlavní píseň Hobita, zpívaná třináctihlasem trpaslíky, je toho důkazem – rychle se stala jednou z nejposlouchanějších písniček na youtube v posledních dnech. Písní přitom není tolik, aby se z filmu stal muzikál, a neruší proto nijak celkovou plynulost děje. Soundtrack jako takový opět složil Howard Shore, narozdíl od Pána Prstenů ovšem není založen pouze na symfonickém orchestru a občasném zpěvu, a v muzice zazní i spousta jiných nástrojů, což je jí celkově dost ku prospěchu, a působí mnohem živěji.

Jako celek hodnotím film rozhodně velmi pozitivně. Přestože má film skoro tři hodiny, když končil, tak jsem měl dojem, že z nich uplynula sotva polovina, protože mne do sebe opravdu hodně vtáhnul. Přestože není úplně beze změn vůči originálu, film nemůže být nikdy úplně stejný jako knížka, a ve srovnání s jinými filmovými adaptacemi z poslední doby je toho v něm z knížky ve skutečnosti mnohem více, než je obvyklé. Vynikající soundtrack pak je jen dalším důvodem navíc, proč by se na film měli všichni fanoušci Tolkiena a jeho díla rozhodně zajít podívat.

88% Vynikající

První Hobit byl pro mne velice příjemným překvapením, a mohu ho jen doporučit, přestože se nedrží knížky až tak přesně, jak někteří recenzenti napsali. Nicméně filmu to vůbec nevadí, a od začátku do konce dokáže zaujmout tak, že si ani nestačíte uvědmit, jak dlouhý film vlastně je.

  • Příběh 85 %
  • Herecké výkony 90 %
  • Atmosféra 90 %
  • Vizuální zpracování 85 %
  • Zvuk 92 %
  • Uživatelské hodnocení: (5 hlasů) 93 %
Sdílet

21 komentářů

  1. Co dodat, byli jsme na tom spolu, a názor máme stejný. Já bych se asi víc soustředila na některé jiné body, ale to si nechám až na vlastní recenzi 😉

  2. Říkejte mi třeba velké dítě, ale já se u toho filmu bavila. Nechala jsem se okouzlit, žasla jsem i lekala se, bavila jsem se. Do kina zásadně chodím bez přehnaného očekávání, abych posléze nebyla zklamaná, a tobě se vesměs podařilo vystihnout všechno, se mi také honilo hlavou (když jsem si říkala, že je zbytečné psát vlastní recenzi či postřehy, když už jich je tolik. Písmenky by se mělo trochu šetřit).
    Takže tak.

    • Byl jsem na tom podobně, a původně jsem také neměl v úmyslu tu recenzi psát, ale poté co jsem četl několik recenzí za sebou co se vyžívali v kritizování Hobita jak to jen šlo, včetně kde jaké nesmyslné blbosti co se jen dala najít pomalu včetně počtu kudrlinek co má Freeman na hlavě, tak už mi trochu ruply nervy a přece jen jsem to sepsal 🙂

  3. Já měl smůlu na dabované verze, k titulkům jsem neměl možnost se dostat. alespoň jsem však viděl 3D – otřesné, i 2D – o hodně lepší. dabing šílený, nebudu rozebírat. nojo, Tolkien je můj spisovatel, a tak jsem vnitřně dosti bojoval. nevadilo mi, co všechno se přidalo, ale! stejně jako u LOTRa, kde Sam a Frodo mají emotivní manželství (v knížce jsou normálními kamarády), zde mi vadil vztah trpaslíků k Bilbovi. jo, oni na něj v knize pořád hudraj, ale jaksi dobrácky, prostě bručouni. ve filmu jsou na něj tak zlí, že já na místě Bilba bych se dávno otočil a štrádoval zpět domů. to mi vadí – proč zatraceně Jackson nedodrží základní vztahy a charaktery postav? triky o mnoho horší než v LOTRovi…proč pixeloví skřeti, na kterých je zatraceně vidět, že jsou pixeloví? a americké čuňárny typu: vysmrknu si hobita si mohli rovněž odpustit…naopak – přílet Šmaka byl výborný se vším všudy! kvůli přístupnosti nestříká už ani černá krev, prostě žádná, ale některé scény bych stejně jako dítě nevydýchal – skřeti na vrcích, Necromant apod. nejkrásnější je asi opět novozélandská krajina. našroubovat za každou cenu Sarumana a Galdriel…ale jo, herecky mám tyhle postavy moc rád, ale celkově jsou ve filmu zbytečné. nejvíc mě ovšem zklamala hudba. pokud je dobrá, pak převzatá z LOTRa. hobit nemá žádný podobný nosný motiv. průměrná fantasy hudba, na začátku dokonce jalová a nemastná. zatím jsem viděl v kině dvakrát, uvidím, co to se mnou udělá potřetí. ale je mi jasné, že byla chyba točit hobita po LOTRovi. všichni teď čekají samou řežbu a bitvy, ale o nich hobit přece není (jasně, bitva pěti armád, to bude nejspíš mazec). jenže Jackson už nemá na vybranou…

    • Fakticky, hlavní motiv Hobita je (aspoň dle mne a těch se kterými jsem mluvil) nejsilnější částí jeho hudebního doprovodu, a zrovna ten z Pána prstenů převzatý není, i když je jinak pravda, že spousta motivů převzatých je – vedli jsme na toto téma dlouhou debatu se ženou (Cirrat), který z doprovodů je lepší, a jestli se tak dá nějaký nazvat. Shodli jsme se hlavně na tom, že každý z nás tu hudbu vnímá prostě jinak, přestože jsme se na tom že se nám ten hlavní motiv Hobita líbí oběma. Co se týče vztahu trpaslíků k Bilbovi, nepoznám z tvého příspěvku, jestli jsi četl někdy Silmarillion a Nedokončené příběhy, nicméně tohle je právě jedna z věcí o kterých mluvím – Tolkien tam právě o tomhle přímo píše, a slovy Gandalfa tam tvrdí, že Bilbo sám si vlastně nikdy ani plně neuvědomoval, jak jím vlastně trpaslíci, a Thorin obzvláště, pohrdali. Myslím, že to jsou Nedokončené příběhy, kde je výslovně řečeno, že Thorin se uvolil vzít nakonec Bilba pouze jako službu Gandalfovi a na jeho naléhání, proti své vlastní vůli, a právě s tím, že si na něj bude Gandalf dohlížet – proto taky jel Gandalf s trpaslíky a Bilbem, přestože to původně vůbec neměl v úmyslu. To samé platí o Bílé radě v Roklince, a zařazení Radagasta, i když tam trochu posunuli načasování, k některým z těchto událostí v kánonu došlo dříve než se celá družina vůbec vydala na cestu, jenže pak by měli problémy to ve filmu zobrazit. A mne osobně králící z Rhogospelu rozhodně výborně pobavili 🙂 Jediná výrazná změna je opravdu v tomto směru Azog, ale odhaduji že je to změna která povede k zmenšení přílišného počtu postav v ději, nutná pro filmové ztvárnění (pokud se mýlím, bude to jiná věc, a pak to bude důvod pro kritiku za neopodstatněné změny). Jinak se to chce spíše neomezovat při čtení pouze na Hobita. 3D jako takové hodnotit nemůžu, 2D ale rozhodně nijak uměle nebo pixelově nevypadalo, na fanatasy standarty samozřejmě, protože člověk nemůže úplně udělat fantastickou stvůru typu vrrrka aniž by prostě vypadala fantasticky. Vizuálně na mne osobně působil Hobit ve skutečnosti spíše syrověji než Pán prstenů, než naopak. Připomínám nicméně ještě, že ani první LOTR ve skutečnosti moc řežba není, až druhý a třetí, takže to co kdo očekává je jeho problém, závislý na neznalosti skutečného díla, a pamatování si jen posledních scén 🙂

  4. Jo, má přečteno všechno kromě Húrinových dětí, na ty mi zatím nezbývá čas. Jenže zatímco jsem kompletního Tolkiena četl před lety (kromě LOTRa, toho naposledy, počtvrté, loni), tak Hobita jsem si znovu dal před filmem. Přiznám se, že to byla osudová chyba! Z toho vyplývá i mé hodnocení a již se neohlížím zpět na další knihy ze Středozemě. navíc Hobita jsem si zamiloval kdysi jako jedinečného, hýčkám si vydání se Šalamounovými ilustracemi (ale mám ještě dvě další) a uzavřel jsem si ho před dodatky. ale nechceš mi tvrdit (že bych si to vážně nepamatoval), že v LOTRovi mají Frodo se Samem vztah, jak ho vykreslil Jackson? tedy v knize rozhodně ne, jestli v Nedokončených příbězích, Příbězích z čarovné říše nebo Knize ztracených pověstí či Silmarillionu, to si nepamatuji, ale snad ne. ohledně trikové stránky bych se klidně hádal, ale připouštím, že to může být mým výtvarným viděním. malování je mou potřebou, současně ale mám i patřičné vnímání. podívej se na vrrky v LOTRovi a v Hobitovi, uvidíš ten rozdíl. v Hobitovi tak pixeloví, až to tluče do očí. nevím, proč triková kvalita šla dolů, místo nahoru. nic moc nejsou ani skalní obři, ale nejhorší jsou skřeti. nejen že je počítačová grafika poznat, ale mají nepřirozené pohyby. proč? asi holt nebyli nasnímáni tak, jako Glum. ani se nedivím, to by stálo dalšího času a peněz. snad ani nebudu psát o směšném králi skřetů, který místo hrůzy budí salvy smíchu. ale jak říkáš, vše je věc pohledu. ostatně film nezatracuji, rozhodně ne, hodnotím jako lepší průměr a jsem zvědav na pokračování. a také nejsem z těch, co si myslí, že filmový přepis knihy je doslovné natočení (což nejde nikdy!). jednoduše, je-li kniha dobrá, pak film je buď špatný, nebo dobrý, ale rozhodně jiný…

    • Já osobně jsem psal celou dobu pouze o Hobitovi, o LOTRovi jsem nenapsal ani slovo, včetně vztahu Sama a Froda 🙂 Nicméně shodou okolností jsem všechny Tolkienovy knížky ze Středozemě, od Hobita přes Pána Prstenů po Silmarillion a Nedokončené příběhy četl necelý měsíc před tím, než jsem byl na filmu (což spolu ovšem nijak nesouviselo, čtu je takto pravidelně minimálně jednou ročně). Právě to vydání se Šalamounovými ilustracemi je to o které jsem přišel, nicméně vzhledem k tomu, že to co jsem si koupil potom má originální Tolienovy, tak si zase tolik nestěžuju. O tom, že skřeti vypadají v Hobitovi a Pánu prstenů jinak nediskutuji (nějak si nemůžu vybavit, že bych kdy viděl ve filmu Pána prstenů vrrky, ale zase jsem ho neviděl léta, takže jsem možná jen zapomněl – v knize Pána prstenů ovšem také nejsou, tam jsou jen kouzelní vlci přepadající družinu v Eriadoru, což ale nejsou vrrci, a jinak tam jsou skřeti a Skurut Hai vesměs pěší). Ale že by mi připadali pixeloví, to ne. Řekl bych, že to bude podobně věc názoru jako u té hudby – prostě máme každý trochu jiný vkus. Co se týče Velkého Skřeta, ten je skutečně dost komická postavička, ale já ho bral, že takový má být schválně, a bavil jsem se tím docela dobře. Hobit ani jako knížka nebyl nikdy míněn jako vysloveně vážné dílko, byl psaný pro děti, a filmová podoba Velkého Skřeta tomu odpovídá. Co se nepřirozených pohyb týče, to bychom si asi museli ukázat nějakou konkrétní scénku, ale mně nepřirození nepřišli – prostě se pohybovali jako skřeti, tedy pokřivené stvůry. Vzhledem k tomu, že to nejsou v první řadě lidé, tak bych jim nevyčítal, že nechodí čistě vzpřímeně po dvou(to by mi přišlo naopak v tomto případě mnohem nepřirozenější), a nijak nepřirozený, vzhledem k tomu co jsou zač, mi jejich pohyb nepřišel. Ale celkově je myslím tak jako tak jasné, že většina našich názorových rozdílů plyne především z různého pohledu na to samé dílo, tedy z toho že máme v některých věcech prostě rozdílný vkus, protože prostě nejsme jeden a ten samý člověk. Aspoň je z těch našich komentářů dobře vidět, pro jaký typ lidí se film hodí a jakým se asi moc líbit nebude 🙂

      • vrrci jsou ve Dvou věžích, napadnou prchající do Helmova žlebu (v knize to samozřejmě není). já teď četl recenzi v Pevnosti a musím s ní souhlasit. film tam dostal 70%, i já mu dal na CSFD 3*, což není zas tak málo. ale právě, Jackson místo pohádkového příběhu, který by se vešel do jednoho filmu, propadl americké megalomanii, což filmu uškodilo. ty neustálé zbytečné bitky pořád dokola (v podzemí Mlžných hor je to fakt parodie, jelikož naši hrdinové by při tom zběsilém útěku byli stokrát mrtví, ostatně i během souboje skalních obrů – který je v knize notně od nich vzdálen – by nepřežili taktéž), řada scén, které jsou nepodstatné (také doufám, že na DVD vyjde místo rozšířené verze režisérský sestřih). skřety jsem srovnával s tím, jak v LOTRovi jsou přirození – hrají je herci, kdežto tady maj gumové pohyby. že to nejsou lidi ještě neznamená, že nemají podobnou anatomii…ostatně bývali to elfové, že… ale jinak jsem si s Tebou rád popovídal, těším se na další díly (původně mě Společenstvo taky nenadchlo, teď ho považuji za nejlepší část ze tří) a je škoda, že tohle nemůžeme probrat u piva. to by bylo na celý večer a já rád povídám s lidmi, co mají načteno, ví a současně si vytváří vlastní názor, jelikož konfrontace je inspirující (omlouvám se za případné chyby, ale jak už jsem psal, nejdou dodatečně opravit)

        • To by asi bylo 🙂 Jinak už jsem byl mezitím opraven a ta scéna mi byla i přehrána na youtube, jak jsem říkal, sám jsem filmy Pána prstenů neviděl léta, přesněji po troše počítání jsem zjistil, že to bude nějakých šest až sedm let, což už přece jen člověk něco sem tam zapomene. NIcméně pustil jsem si hned vedle sebe tímto vrrky z hobita i z této scény (a skřety s nimi), a musím říct, že se prostě v tomhle názorově odlišujeme, mně přijdou naopak lepší ti z Hobita, i pohybově, vrrci tam vypadají mnohem více jako skutečné šelmy, ti z pána prstenů mi připadali dost plyšoví. Skřeti mi také nějak více sedí takhle v té Hobití podobě, protože přestože původně jak jsi správně podotkl pocházejí z elfů, i podle původního Tolkienova popisu z Hobita nemají chodit vzpříma (tedy jen), ale často se opírat předníma rukama o zem a obecně jsou popisováni jako pokřivené stvůry. Jejich pohyb mi obecně přijde velice přirozený a plynulý. Ale to už se opakujeme 🙂 Holt máme v tomhle prostě každý jiný názor a jiný vkus, jak už to tak u různých lidí chodí 🙂

  5. Dubious cat -

    Po tuto recenzi bych se mohla podepsat, neboť sdílím stejný názor. Pán prstenů se mi jako film taky moc líbí, ale mám problém udržet pozornost, když se na něj náhodou chci podívat. Přijde mi dlouhý (zvláště v té delší verzi:)) a místy je to tak nějak nuda, pořád skřeti, Frodo vypadající, že se za chvilku udělá a pod.. Ale pořád se mi to líbí. Ovšem ten Hobit! Vůbec jsem si ne nevšimla, kolik času uběhlo, užívala jsem si každý detail a je to takové různorodější- tu skřeti, tu obři, támhle zase Glum. Zkrátka, já mám Hobita i jako knihu raději. A teď když ho hraje tak kvalitní herec, kterýho miluju snad v každém jeho počinu (nejvíce však jako Arthura Denta)! Ian to opět zvládl skvěle, i když je jediný z té „původní party“, koho se jim nepodařilo omladit. Weaving vypadá zas jako dobře vypadající čtyřicátník a Blanchet jako by opravdu nestárla. Trpaslíci se, myslím, taky docela povedli, působí živě a hravě, Thorin je samozřejmě pořádnej rozervanej hrdina, jak má být:) A nakonec ty songy, ta trpasličí píseň je něco úžasného, ta melodie se fakt povedla a „pronásleduje“ mě od té doby, co jsem ji zaslechla v traileru. A nakonec- s českým dabingem to máme stejně, naposled jsem se musela obětovat a viděla jsem Avengers 3D v češtině, no to zabili! (Naštěstí jsem na tom jako první byla 2D v aj) Toho, že něco neuvidíš v 3D ani nemusíš litovat, je to strašně nepříjemný pro mozek a takhle dlouhej film je na zešílení. Mě z těch Avengerů pak strašně bolela hlava a zas tak čupr to nebylo,že by to člověk musel riskovat pořád…

    • Já jsem popravdě rozšířenou verzi Pána prstenů nikdy neviděl, ale co jsem slyšel tak se na to možná jednou někdy kouknu pro zajímavost, ale na pravidelné koukání to moc není. Freemana pak vlastně znám pouze z jeho krátkého camea ve filmu Shaun of the Dead, který sice znám velice dobře, ale Freeman je tam asi na dvě vteřiny a že tam vůbec je jsem se dozvěděl náhodou při pročítání jeho životopisu 🙂 Vzhledem k tomu, že mám silnou averzi k seriálovému Sherlockovi (na některé věci jsem, přiznám se, přílišný konzervativec a milovník originálních románů A.C.Doyla) a filmu Stopaře se trochu bojím, přestože (nebo spíš právě proto že) knížka patří mezi mé oblíbené, neměl jsem zatím moc možnost ho jinde sledovat. Ale v Hobitovi odvedl rozhodně vynikající práci.

      • Dubious cat -

        Na tu rozšířenou verzi se podívej, když budeš mít pár hodin času( ta hodina navíc už tě nezabije). Jsou to fakt roztomilý scény, který jaksi dovysvětlujou některý věci, který lidi, kteří o knihu ani nezavadili, třeba nepobrali.
        Toho Stopaře zkus. Já teda, přiznám se, knihy ještě nečetla, ale všichni, co to četli i viděli říkají, že je film dokonce lepší. Je dělaný z prvních dvou dílů a je velice kvalitně herecky obsazen. Holmese se stále též bojím, jsem též trochu konzervativní, v některých věcech.
        Jinak Freeman je ještě fajný třeba v Love, actually, ale to až příští rok, to je prostě Vánoční film:)

        • No je v plánu, ale momentálně ji nemám nikde po ruce 🙂 Na stopaře já mám od lidí které znám a znají oboje naopak opačné reakce, a co jsem viděl ukázky tak mne spíše odrazovaly, protože se podoba spousty postav dost výrazně lišila od toho jak jsou popsané v knize (nevím co přesně myslíš prvními dvěma, já to znám ještě z kompletního dvouvydání kde byl celý Stopař a k tomu Restaurant na konci vesmíru). Love, actually ani nevím co je, ale vzhledem k tomu, že televizi mám akorát k tomu abych měl na co zapojit PS3, tak to na nějaké shlédnutí v blízké době nevidím 🙂

  6. Dubious cat -

    Asi záleží na tom, co si člověk při čtení knihy představoval. Já třeba nemám moc v lásce filmy o Harry Potterovi, protože jsem to jako malá četla a měla jsem v hlavě úplně jinej svět, kterej mi filmaři narušili. Hobit mi naopak vůbec nevadil, ani Pán prstenů, s jejich pohledem jsem se rychle ztotožnila 🙂 Máme doma snad čtyři knihy Stopařů, asi to někdo nakouskoval 🙂

    Love, actually je takový britský komediálně romantický film o několika různých lidech a o tom, co prožívají před Vánoci. Ale není to žádný klasický- ona a on se potkali, chvíli to řešili a pak happy end, je to veselý, příběhy jsou nezvyklý a tzv. obyčejný. Právě Freeman tam hraje týpka, co dubluje herce při milostných scénách a při jednom natáčení se seznámí s jednou slečnou, se kterou v sobě najdou zalíbení, ale nijak rozváděno to není. Je to v podstatě pár scén, ale je nezapomenutelnej. Když budete mít někdy s Cirrat prostě touhu koukat na něco britsky humorného a milého bez krve a násilí, doporučuji. Odtamtud pochází slavné prohlášení stárnoucího zpěváka v televizi „Děti, nekupujte drogy. Staňte se rockovou hvězdou a budete je dostávat zadarmo!“ 🙂 Já televizi též nepoužívám, ale do notebooku se DVD vejde:)

    • Tak zrovna Harryho Pottera mám doma všechny knížky v originále, a čtu je také pravidelně, i většinu filmů, a nemám problém ani s jedním, přestože rozdílné skutečně jsou. Beru to ale prostě jako různá díla, protože film a kniha jsou různá média, stejně jako u Pána prstenů nebo Hobita. U Stopaře to ale mně moc nešlo, aspoň podle těch ukázek – aspoň ne v některých místech, obzvláště když došlo třeba na postavu Zafoda. JInak já do té PS3, kterou na televizi zapojenou mám, můžu samozřejmě dát klidně i BlueRay, ale jediné na co jsem se v poslední době skutečně koukl bylo Les Miserables 25th Anniversary, abych mohl srovnat rozdíl (hudebně) mezi filmem a muzikálem. Pořád ostatně váhám, jestli na to psát recenzi; ale muzikál samotný jsem nikdy neviděl, 25th anniversary je víc koncert než představení, a na českou variaci Les Miserables popravdě nemám žaludek. I titulky jsem v kině přestal sledovat po pěti minutách, protože se mi to doslova mlátilo se zpěvem, a ty jsou udělané právě podle té české verze muzikálu. No a psát recenzi na film, když jsem nikdy neviděl původní muzikál (přestože písně jsem slyšel všechny), mi nepřijde úplně příhodné 🙂

  7. Tak tohle je jedna z mála recenzí, nebo možná jediná, co mi přímo vzala slinu z huby. Rozhodně s Tebou súhlasím v tym, že český překlad je fakt fraška. Originál trpasličí písně je nebe a dudy ve srovnání s tím českým. Hlasy by docela seděly, ale i na mě, jakožto člověka, který sa donekonečna bude učit angličtinu stále od začátku, je to prostě nepovedené. Trpaslíci byli bezvadní jako elek, ale máš pravdu v tym že prim húsle hrál Thorin. Naštěstí bezvadně. Gandalf je Gandalf, a osobně ňa potěšilo, že jej zase hrál Mc Kellen a zase precizně.
    Ovšem o nejsilnější zážitek sa postaral Glum. Ta mimika, ten ksicht, ty pohyby, to je geniální. Myslím si, že v Hobitovi ten glum byl na větší úrovni jako v Pánovi Prstenu. Bezkompromisně. A hudba? Úžasná! Bez debat (teda myslím originál, v tej češtině to nejní ono.) Vždycky když to zahrálo, tak sa mi rozbušilo srdce a sedadlo nadskakovalo :-).

    Viděla jsem 3D verzi a musím říct, že těch efektů tam nebylo ani moc a ani málo. Třeba u Avatara byly nejlepší efekty jak Jake coby avatar poprvé uviděl lesy Pandory. Tady v Hobitovi to bylo všechno tak dobře sladěné, že to zatáhlo do filmu jak dějem, tak obrazem. A i když nosím dioptrické brýle, Hobit v 3D mi nedělal žádné problémy. A dokonce mi ani netrvalo si na to dlúho zvykat jako v už zmíněném Avatarovi. 3D efektů bylo dost a milých a příjemných, ale nebyl jimi zbytečně zahlcený celý film. Vě většině případů měly svůj smysl. Kdežto Avatar byl 3D efekty mnohdy natřískaný, protože prostě Avatar.

    Též sa mi líbilo, jak sa mapa Hobita shodovala s mapou Pána Prstenu. Když byli v Roklince, všichni kdož viděli PP předtím věděli, že sú fakt v Roklince. Vypadalo to tam hodně podobně, ba dokonce možná i stejně. Což byl třeba pro mňa další příjemný fakt.
    A vytýkat filmu, že první a poslední žena se v něm objevila až po půl hodině, je největší idiocie, co jsme si v recenzích přečetla. Stejně tak jako vytýkat, že film je o ničem, protože popisuje enem cestu trpajzlíků k hoře a nakonci filmu se k tej hoře fakt dostanú. PP Věže – tady nikdo nikemu nevyčítal, že byl skoro celý o putování Froda a Samvěda a že nakonec přece jen došli do Mordoru.

    Knihy nečtu v takové míře jako tady čtverka Cirrat, Dart, Siakr a Ekyna, ale jak Hobit, tak Pán Prstenu, tak třeba i Sillmarilion a další sú moje Mekky. A proto vím, že Hobit byl vcelku vydařený film a stejně jako u Darta jsem neměla pocit, že celý film trval tři hodiny. Jó, to jsem byla na Atlasu mraků a tam jsem to pociťovala po každé půlhodině.

    • Já mám s 3D problém ten, že nemám brýle ani tak dioptrické, jako že mi každé oko samo o sobě kouká jinam, a potřebuju brýle na to, aby mi obě oči koukali kam mají, říká se tomu astigmatismus a v mém případě je relativně těžký – na jednom oku koukám jinam o sto stupňů a na druhém o sto sedmdesát. Navenek to vidět není, ale nejsem schopný vidět nic nejen ostře, ale ani tam, kde by to teoreticky mělo být. Brýle to spraví jen částečně, protože je to zkreslení proměnlivé se vzdáleností. Takže u 3D můžu koukat buď bez brýlí a sednou si blízko k plátnu, což je ovšem dosti namáhavé a bolí mne z toho hlava i u relativně krátkého filmu, nebo si ho musím nechat ujít; jinak nemám šanci vidět skutečně všechno co autoři zamýšleli. Ale ani mi to popravdě moc nechybí 🙂
      Jinak mapy do filmů jsou převzaty z knížek, kreslil je původně Christopher Tolkien, syn J.R.R. Tolkiena, který také po jeho smrti vydal některá jeho díla jako Silmarillion a Nedokončené příběhy, a jsou tudíž samozřejmě skutečně přesné a navzájem kompatibilní. V tomto směru měli naštěstí filmaři rozum a použili originály 🙂
      Tu námitku s tou jednou ženou jsem naštěstí nikde ani nečetl, a ani mi to moc nechybí popravdě 🙂

      • No, mám pocit, že s tou ženskou jsem to našla přímo na ČSFD. Jinak každý má to svoje, já zase neumím pořádně anglicky a v ušách mám taký tinnitus, že když jdu po ulici, tak pomalu neslyším jedoucí auta. Zato když chci usnout, tak slyším každé dupání, každý hovor v sousedním bytě, televizi v sousedním pokoji, která jede potichu, slyším i jak vrčí lednice, jak praská chladnoucí sporák, jak ťuká topení, jak oddychuje partner, a to prosim všechno zaráz. Jinak abych to tak nějak delikátně zakončila – Hobit stojí za zvednutí prdele a shlédnutí v kině. Je to v poslední době jeden z nejpovedenějších fantasy filmů a těším sa na ty zbývající dva.
        PS: Taky bych sa ráda dočkala přefilmování Eragona a tentokrát sakum pikum s perfektně vyladěným scénářem i postavama a hlavně s těma klíčovýma, aby bylo možné nějaké pěkné pokračování. Také smělé přáníčko.

        • Toho Eragona bych bral taky, ten první film jsem sice neviděl, ale četl jsem toho o něm dost na to, abych to radši ani nezkoušel. Snad se časem povede 🙂

  8. Pingback: Hobit: Bitva pěti armád - Weredragonův blog

  9. Pingback: Hobit: Šmakova dračí poušť - Weredragonův blog

Napsat komentář