Zkušenosti z betatestu Star Wars: The Old Republic

3

star-wars-the-old-republic-bannerJak pravděpodobně každý pořádný hráč ví, na konec roku se nám chystá vydání nového MMORPG s názvem Star Wars: The Old Republic, duchovního nástupce staršího MMORPG od LucasArts Star Wars Galaxies a praktický nástupce her Star Wars Knights of The Old Republic a jeho druhého dílu. Měl jsem možnost účastnit se betatestu této hry, a protože to, co jsme v něm testovali a jak to vypadalo už nadále není tajná informace (aspoň dle oznámení Grega Zetchuka, jednoho ze zakladatelů Bioware a generálního manažera EA), tak se o ni s vámi mohu podělit. Jde samozřejmě pouze o souhrn zkušeností z asi dvanácti souvislých hodin hry za jedno z osmi povolání, jež v Old Republic jsou – pro podrobnější informace o jednotlivých povoláních, jakožto i hře samotné a data jejího vydání naleznete více než dost informací na každém herním serveru.

Pozadí hry je prosté. Asi 3500 let před vzestupem Darth Vadera, vznikem Impéria a obecně událostí zobrazených v obou filmových trilogií čelí rytíři Jedi a Republika velké krizi. Sithové, v té době už považované za vyhynulou rasu (Sithové z pozdějších filmů i dřívějších her nejsou rasa, ale následovníci jejich osobité filozofie) , se najednou zničehonic objeví z hlubin vesmíru, dobudou svou domovskou planetu Korriban, zlikvidují chrám Jedi na Corrusantu a začnou velkou ofenzívu cílenou na dobytí všech planet kontrolovaných Republikou (a všech dalších, na které přijdou). A řád Jedi se najednou octne mezi ohroženými druhy.

Hra začíná pár let po návratu Sithů, v okamžiku, kdy se řád Jedi snaží vzpamatovat z utržených ran a Republika bojuje s armády Sithů na všech frontách. Hra vám dá nejdříve na výběr stranu, za kterou chcete bojovat – Republiku nebo Sithy – a na každé straně si následně můžete vybrat čtyři povolání, dvě z toho různé verze Jedi/Sith a dvě „běžné“, tj charaktery nepoužívající Sílu. V každém z výběrů si budete moct nadále vybrat mezi pěti různými rasami, lišícími se mírně podle toho jaké povolání si vyberete, včetně varianty rohatého Zabraka, v sithském podání zobrazeném ve filmu v osobě Darth Maula, a na straně Sithů poprvé v historii her z prostředí hvězdných válek i Sithů samotných.  Děj i questové linie se liší podle povolání i v rámci konkrétní strany, a dokonce i přesto, že třeba Jedi Knight a Jedi Consular začínají oba ve stejných lokacích, questové linie mají různé, i když je dovádějí na stejná místa.  Já sám jsem si vybral v rámci testováni Jedi Knighta, klasického bojového příslušníka řádu Jedi spoléhajícího se především na řešení vzniklých problémů za pomoci svého meče (se vší pokorou pravého rytíře Jedi samozřejmě). Hra vám nicméně i v rámci povolání dává na výběr světlé a temné volby, které pak nadále mohou určovat, jak se bude vyvíjet váš příběh. Co jsem mohl soudit tak i ti, hrající za Jedi Knighta, mohou být dosti temnými charaktery, pokud si tak přejí. Hra vám k tomu dává rozhodně mnoho příležitostí, i když jsem nikde přímo nezpozoroval možnost přejít na druhou stranu v průběhu hry. Nicméně vzhledem k poměrně malé části světa, která se v betatestu dala prozkoumat, na to může ještě později ve hře dojít.

Po výběru postavy se každopádně dostanete k ještě jednomu výběru, který výrazně ovlivní styl jakým nadále budete hrát, a to je výběr serveru. Na výběr jsou servery typu PvP (Player vs Player) a PvE (Player vs Enviroment). V obou případech vám zůstane příběh stejný, nicméně styl hry se výrazně liší. PvP servery umožňují hráčům napadat se vpodstatě kdykoliv a kdekoliv, a může se vám pak následně stát i to, že někomu nepadnete do oka a rozhodne se stát vaší osobní nemesis, pronásledující vás a likvidují vás kdekoliv na vás přijde, aniž byste proti tomu mohli něco dělat. EA rovnou v popisku typu serveru varuje, že se tohle chování nebere jako šikana, a že se s ním prostě musíte smířit. Samozřejmě, vy můžete totéž dělat i ostatním, pokud na to budete dost silní. PvE servery jsou pak pro ty, kteří se chtějí věnovat především questům a prozkoumávání světa, přestože na PvP později taky dojde. Od desátého levelu postavy je možné přihlásit se v něm do PvP arén, vždy se tak ovšem děje pouze s vaším souhlasem. Vaše postava je každopádně pevně vázána na server, takže nepočítejte s tím, že si budete chvilku hrát na tomhle a pak na tomhle. Pokud chcete hrát na dvou různých serverech, musíte mít na každém jinou postavu. A samozřejmě musíte se smířit s tím, že pokud bude server, kde hrajete, plný, tak si prostě počkáte na připojení a nemůžete s tím nic udělat – tedy pokud budete chtít hrát za tu konkrétní postavu co na tom serveru máte. Nicméně byl jsem součástí i zátěžového testu, a i při největším zatížení v betě, kdy byly všechny servery vytížené na maximum (maximální počet hráčů na server bude i při vypuštění stejný, jen serverů bude celkově víc) se nečekalo déle než patnáct minut, a to i přes to, že hra hrozila v některých případech i několikadenním čekáním. Na serveru, kde jsem hrál, byla průměrná odhadovaná čekací doba sedm hodin, reálná necelých deset minut a hra mi běžela celou dobu naprosto stabilně, bez jediného výpadku a s minimálním množstvím lagů. Takže se to hlavně chce nebát, čekací doby jsou zjevně do značné míry teoretickou záležitostí.

Styl The Old Republic je jinak známý prakticky každému, kdo nějaké z rozšířenějších MMORPG hrál. Po světě se pohybujete volně, postavě koukáte přes rameno, s tím že některé lokace jsou přístupné pouze v určitých fázích příběhu a může do nich jít pouze postava samotná, přesněji řečeno jedna postava toho povolání, pro které je příběh určen. Tedy například v příběhové linii Jedi Knight musí do jeskyně, která je s ní spjatá, vejít každý Jedi Knight samostatně, a v případě, že chodíte společně v guildě, ve které je Jedi Knightů víc, každý si příběh odehraje sám za sebe a bez pomoci ostatních. Další povolání a počítačoví společníci, kterých po cestě také potkáte dost, s vámi do příběhové mise ovšem jít většinou můžou (i tady jsou ovšem výjimky). Aby se hráči necítili ošizeni, tak hra sem tam nabídne i nějaké ty mise určené vysloveně pro více hráčů najednou bez tohoto omezení, nicméně hlavní příběh hry je hratelný vpodstatě naprosto samostatně a pokud si to člověk přeje, tak stejným stylem jako by člověk hrál normální single player. Narozdíl od většiny ostatních MMORPG na trhu od vás The Old Republic nevyžaduje kooperaci s ostatními hráči ani pro těžší nepřátele hlavní questové linie, mimo jiné díky možnostem počítačově řízených společníků. Což samozřejmě vůbec neznamená, že by hra byla jednoduchá. Pokud nebudete trávit spoustu času děláním vedlejších questů, kterých je ve hře plno, a mlácením všeho co potkáte na mapě, abyste dostali další level, tak se přes příběhové linie, kde se nemůžete spolehnout na nikoho jiného než sebe samotného, jednoduše nedostanete. Příběh sám je víc než kvalitní a dle vzoru původních Knights of the Old Republic je sumarizací všech hlavních příběhových elementů, které se kdy ve světě Star Wars objevily. Nenavazuje přímo na původní hry, a pokud je neznáte tak nic neztratíte, nicméně pokud ano, tak najdete sem tam jemné odkazy na události z původních dvou her.

Souboje i levelování jsou pak standartem, který lze vidět vpodstatě v každém větším MMORPG. Každá postava má svoji sadu speciálních schopností, které se jí otevírají s dosaženými levely, a které se následně učí u specializovaných učitelů za z questů a potvor vymlácené peníze. Při každém levelu také dostanete navýšeno vaše zdraví a množství síly (v případě Jedi/Sitha) či energie (ostatní povolání). Levely samotné pak získáváte za zkušenosti vymlácené z potvor či dané jako odměnu za splněné questy a objevené lokace. Souboje jsou realtime a jednotlivé schopnosti musíte sami aktivovat, když je chcete použít, vpodstatě stejným stylem jako třeba ve WoW. Jak postoupíte po levelech, tak se vám následně dostane i možnosti vybrat si pokročilé povolání (advanced class), které dále specifikuje směr, jakým se bude vaše postava vyvíjet.

Celkově řečeno, The Old Republic mne velice příjemně překvapily, a rozhodně je mohu doporučit jak všem fandům Star Wars, tak fandům MMORPG. Pokud jste fandové obojího, tak je hra skoro nutná koupě. Graficky jsou mnohem dál, než jakékoliv jiné MMORPG na trhu (přestože některé nové single player hry by je s přehledem trumfly), veškeré ovládání a obsah hry je vpodstatě souhrn toho nejlepšího co se dá v současnosti na trhu najít, a pokud možno ještě vylepšené sem tam o nějakou tu drobnost. Nic moc nového v nich ovšem nehledejte. The Old Republic byla vytvořena vysloveně pro potěšení davu a veškeré její vlastnosti, od ovládání po vlastnosti postav a charakter světa, byly udělané tak, aby to bylo něco, co už všichni znají a aby se v tom tudíž každý snadno a hned zorientoval. Na hře je vidět, že autoři si zahráli všechny hlavní MMORPG na trhu, a udělali sumarizaci jejich nejoblíbenějších částí v relativně novém grafickém kabátě, a to v jednom z fanoušky nejoblíbenějších světů mediální historie. Pokud rádi hrajete jakékoliv současné MMORPG, tak si ho v The Old Republic pravděpodobně najdete, a to v o něco vypilovanějším provedení. A narozdíl od některých jiných případů, co se v poslední době na trhu objevily, se vám v ní rozhodně nestane, že byste potkali nějaká hluchá místa, kde byste neměli co dělat, protože hlavních i vedlejších questů je v něm v každém okamžiku k dispozici víc než dost.

 

Sdílet

3 komentáře

Napsat komentář

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.